Žhářský případ

Dne 13. dubna 1931 kolem 4 hodiny ranní zapálena byla došková střecha stavení Josefa Františka Blechy čp. 52. Založený požár tehdy neznámým pachatelem byl záhy uhašen a tím bylo stavení zachráněno. Druhý den 14. dubna o 9. hodině večer vypukl požár ve stodole Jana Bílka č. 44, která zakrátko lehla popelem. Dne 29. listopadu toho roku bylo nalezeno založení ohně ve střeše stavení Cyrila Seiferta č. 19. Zastrčené žhavé uhlíky do záklasků zabalené v papíře měly se vznítit, ale vyhasly, a tak oheň veznikl.

Dne 30. prosince t. r. o 9 hodině večer byl týmž způsobem založen oheň opět v těch místech stavení Cyrila Seiferta. Oheň byl ihned v počátcích zpozorován a uhašen. V té době zakládání ohňů ztratilo se různým hospodářům celkem asi 30 hus. Obyvatelstvo bylo těmito událostmi velmi zneklidněno a postrašeno. Z vážných obav o svůj majetek dávali si mnozí hospodáři zvyšovat pojistky.

K vypátrání pachatele velmi přispěl Ant. Čech č. 17, když se mu 6. ledna 1932 ztratila husa. Za zloděje označil Josefu Žížkovou. Při provedené domovní prohlídce byla mrtvá husa nalezena. J. Žížková, 30letá dcera Josefa Žížka čp. 18 byla zatčena. U okresního soudu při výslechu se přiznala, že husy kradla, že zapálila sirkou střechu Josefa Frant. Blechy č. 52 a na oba případy založené ohně u Cyrila Seiferta č. 19 se též přiznala.

Byla pak dopravena do ústavu pro choromyslné. Po jejím odchodu do ústavu v Dobřanech, kde je dosud, zůstal její otec úplně osamocen a brzy zemřel.