Historie

V roce 1039 podnikl kníže Břetislav I. dobyvačnou výpravu do Polska s cílem zmocnit se ostatků svatého Vojtěcha uložených v městě Hnězdno. Svůj cíl splnil. Zpátky do Čech se kníže vrátil nejen se světcovými ostatky, ale také s početným zástupem zajatců, které si podrobil v dobytém hradu Hedči. „Nemohouce odolati útoku knížete, vyšli mu naproti se zlatým prutem na znamení, že se mu na milost vzdávají, a pokorně ho prosili, aby je pokojně i s jejich dobytkem a s ostatním majetkem převedl do Čech,“ líčí událost kronikář Kosmas. Kníže Hedčanům vyhověl a vykázal jim k osídlení pusté lesy v povodí říčky Javornice při cestě z Prahy do Plzně.

• Přečtěte si, jak nejstarší dějiny Břežan podává obecní kronika

S příchodem Hedčanů do Čech začínají i dějiny Břežan a přilehlého dvora Hedecko. Za husitských válek lehla většina obce popelem, husitům ve zničení obce nezabránily ani zvěsti, že v místním kostele svaté Markéty kázal při svém pobytu na nedalekém hradě Krakovci v roce 1414 mistr Jan Hus. Vzkříšenou obec znovu zpustošila třicetiletá válka, v roce 1650 byla celá polovina usedlostí v ruinách.

Roku 1797 přibyla na břežanské návsi nová dominanta – dvoupatrový kontribuční špýchar, který sloužil k uskladnění naturálních obilních dávek, které místní hospodáři odváděli státu. V budoucnu by ve špýcharu mělo vzniknout muzeum obce.

Zajímavou kapitolou v historii obce je dobývání železné rudy v lokalitě "V Rudárně". Jak dobývání železné rudy vypadalo, víme z vyprávění výměnkářky Anny Fraňkové, které ve třicátých letech minulého století zaznamenal její vnuk Antonín Pichner: „V Rudárně balo čtyři nebo pět děr, šachet, odkud se tahala ruda ve džberech hašplemi a sypala se do malých vozíků - huntů. Odtud se pak vozila po šinkách na svah nad Rudárnou. Po svahu stráně byla udělána z prken šupna, tedy skluz, kam se sypala z huntů ruda. Sjížděla do potoka, kde se prala. Hlíny zbavená ruda se nakládala na vozy a dopravovala se po nápravě do Plas do hutí.“ Dobývání železné rudy u Břežan zaniklo v šedesátých letech 19. století. V roce 1912 se uskutečnil pokus těžbu rudy obnovit, kvůli nízkému obsahu železa v rudě však obnovená těžba záhy ustala.

V roce 1868 si Břežany vymohly otevření vlastní školy. Dnes už je bohužel škola v Břežanech minulostí, po sto letech byla pro nedostatek žáků uzavřena a v budově školy  sídlí v současnosti obecní úřad.

V roce 1933 byla obec elektrifikována. V šedesátých letech 20. století se Břežany staly v rámci reformy veřejné správy staly součástí okresu Rakovník.

Současné Břežany jsou samostatnou obcí se 140 obyvateli.