Od 1.1.2025 byla schválena výše poplatku za vodné 35,-Kč/m3.
Blízký hrad Krakovec hostil v roce 1414 po několik měsíců mistra Jana Husa. Při svých cestách do okolí prý Jan Hus navštívil i Břežany a podle pověsti kázal ve zdejším kostele svaté Markéty. To však nezabránil husitům, aby za husitských válek kostel nezpustošili a s ním i většinu obce.
Obyvatelům Břežan se kdysi přezdívalo „kolenáči“. To podle vytahaných kolen u kožených kalhot, které ze šetrnosti nosili ve všední den i v neděli. Kůži na kolenou kalhot měli prý tak vytahanou, jako by pod ní nosili baňaté lahve. O původu přezdívky „kolenáči“ koluje více verzí, žádna však není k obyvatelům Břežan vlídná, všechny si z nich tropí jen posměch. Obyvatelům Břežan se přezdívalo také "kotáři". Jak tato přezdívka vznikla, se můžete dočíst v líčení nejstarších dějin obce, jak je zaznamenáno v obecní kronice.
Dokud ještě býval v sousední Čisté hrdelní soud, vykonávaly se rozsudky smrti na Šibeničním vrchu, dnes bezejmenném návrší mezi Čistou a Břežany. Šibenice tu stála ještě dlouho poté, co čistecký soud přišel o právo trestat zločince na hrdle a vypráví se, že padla právě v době, kdy se rozhodovalo, jestli to bude Čistá, nebo Břežany, které úřady povýší na centrum zdejšího kraje. Jelikož o tuto poctu stála Čistá i Břežany a dohoda byla v nedohlednu, nechaly úřady rozhodnutí na náhodě – na kterou stranu padne šibenice, té úřady přiřknou vítězství. Netrvalo dlouho, zafoukal silný vítr a šibenice padla – k Čisté.
Jsme členy
mikroregionu
Čistá - Senomaty