Stať zeměpisná

Poloha obce a popis okolí

(Psáno asi v roce 1927)

Břežany leží v poříčí Javornice, pramenící v okrese jesenickém u vesnice Velhoty. Ves sama jest ve středu vysoko položené náhorní roviny, skoro 500 m nad hladinou mořskou, která se od severu k jihu skloňuje, obtékána jsouc z jedné strany potokem Trýzní, neboli Boreckým, z druhé Javornicí.

V severní části tohoto ostrohu při okresní silnici kralovicko-rakovnické na tak zvané Býčí Louce pramení tichý potůček Třebecký, také Hedecký jmenovaný, jenž naplňuje obcí zřízený Nový rybník. U cihelny Dítětovy přibírá nepatrný odtok z polohy U Studánek nazývané, jež z jara odvádí též přebytečnou vodu z luk Pod Vršky. U cípu ostrožny, na níž stojí Hedecko, přitéká malý pramének ze zalesněné rokle a potok ztrácející se v množství kamení ústí pak do Javornice. Potok Trýzeň pramení pod lesem Bělbožickým a vstupuje na hranice našeho katastru pod zahradou Stanislavovou, přibíraje z pravé strany potok Čistecký. Teče pak dále ve stínu lesa Březniky až pod samou vsí přibírá nepatrný odtok z rybníků břežanských. Dále vine se lukami Pod Borkem nazývanými až k poloze na Rybníčku nazývané, kde vede jeho potočištěm cesta na louky zvané Pod Miličovem. Nad mlýnem Uhrovým ústí do Javornice. Javornice naplňuje rybník Pátkův, vine se romantickým údolím k rybníku Vožehovu, odtamtud srázným vodopádem padá do širšího potočiště ztrácejícího se v nepříliš rozlehlé bažině ve stínu mohutných olší se strany kožlanské a vonných akátů ze strany břežanské, teče dále pod silnicí, pak až k polím hedeckým, kde shlíží se ve vlnách jejích několik krásných a zajímavých útvarů filitových a tvoříc dále hranici hedeckou, rozlévá se v širokém zeleném údolí nazývaném Na Brodě (dle hedčanských Na Dole) v mohutný tok rozhojněna potokem Třebečským a Boreckým.

Svlažuje rozsáhlé lučiny místy tvoříc močály a nad mlýnem Uhrovým opouští náš katastr. Javornice, ač bývá zhusta jen potokem nazývána, může se směle stavěti po bok říčce Střele, neboť se zhusta tak silně rozvodňuje, že jako tato údolí svému zkázu přináší. Dne 25. května 1872 naválela do krásných hájů nad mlýnem Pátkovým obrovské balvany žulové, krásné louky zanesla vrstvou štěrku a písku tak vysoko, že jen s velikou námahou podařilo se jich jen část přivésti opěk k užitku. Bohužel usilovná tato práce částečně zničena jest opět velkou povodní v roce 1882, kdy i mlýn Vožehův byl skoro odplaven. Přirozených nádrží vodních - jezírek, v našem katastru se nenachází. Z rybníků přední zmínky zasluhuje rozsáhlý rybník Vožehův, dotýkající se našich hranic, Pátkův menší, výše položený, Nový na Třebči, který jest však nyní úplně zanedbaný. Rybníky ve vsi, pokud toho jména zasluhují, máme dva: Hořejší a Švolbův. Značný počet louží zaznamenán jest ve stati etymologické. Močály máme pouze dva - V Bahně na Brodě a Utopená Louka pod Rybníky.

Břežany, jak již uvedeno, leží z největší části na nakloněné planině kolem 500 m vysoké, která se k severu zvyšuje a jest severním větrům otevřena. Za ní zvedá se několik pahorků, které dali jméno poloze Pod Vršky a Pod Šibenicí. Pahorky ty jsou celkem tři. Severní býval druhdy šibeničním vrchem čisteckým, prostřední nachází se asi v prostředku jmenované polohy a jižní spolu se svahem pastvinovým Na Drahách sklání se k praménku u Studánek řečenému. Jádro pahorků těch jest filitové, místy proražené porfyrem. Do údolí javornického sklání se zalesněné stráně místy velice romanticky utvářené, tvoříce např. nad rybníkem Pátkovým sráznou skalní stěnu, trochu níže pak divoké skupiny balvanů a skalisek lidem pro svou podobu Hrádek nazývaným. Do údolí vybíhá nad rybníkem Vožehovým kuželovitý cíp nazývaný Na Pekle. Pod Vožehovým rybníkem razí si v tvrdé skále cestu rakovnicko-kralovická silnice, zanechávají vpravo krásné skalní útvary. Stráň se pak znenáhla snižuje až při ústí potoka Třebeckého nalezneme její úpatí. Střed planiny rozbrázděn je údolím jmenovaného potoka, kteréžto údolí obsahuje značná ložiska rudy železné. Nad potokem Boreckým z břežanské strany zdvihá se vesměs nevysoký hlinitý břeh, se šípské, bělbožické a miličovské značně vysoká stráň, jejíž některé části mají své názvy. Tak kupř. syenitový útvar naproti ústí potůčka břežanského nazývá se všeobecně Vraní Hospoda a vysoký vrch na straně bělbožické Veliký Kopec.