Historie z kroniky

Nejstarší historie Břežan

(Psáno asi v roce 1927)

Nejstarší období dějin naší vesnice zastřeno jest temnou, mlhavou rouškou, z níž jen tu a tam matně, jako bludičky prokmitnou pověsti a tradice lidové, z nichž ovšem nelze určitě sestaviti přesné a správné dějiny Břežan, přece však lze vytušiti jich jádro, jež může se pak státi podkladem k líčení historickému, jak tomu je právě v případě našem.

V blízkém okolí nedaleko Kralovic, nalezeny byly hroby z nejstarších dob, totiž pohřebiště skrčenců, tj. národa, jenž pochovával své příslušníky skrčeně, obličejem k severu. Podle čehož soudíme, že národ ten přistěhoval se k nám ze severních krajů.

I v bezprostřední blízkosti naší obce v lese Březince nachází se několik kopečků, velice mohylám se podobajících, zaručené však to není, jest to pouze domněnka.

Původem svým, jak mám určitě za to, sahá vesnice naše do pradávných dob, poněvadž okolí nynější osady bylo druhdy důležitým místem strategickým jsouc stanicí při hlavní stezce, která se táhla od západních hranic českých ku Praze a po níž dovážela se z Bavor do Čech sůl, kteréhož to užitečného nerostu naše země úplně postrádá. Na stezku tuto upomíná také „Strážiště“, ves za Kralovicemi u Mladotic. Dle pověsti nacházela se naše strážnice při horním toku potůčku „Tryzné“, nyní „Borek“ řečeného, snad někde poblíže nynějších cihelen čisteckých. Strážcům těmto říkalo se kotáři,odtud tedy naše přezdívka, jíž nás naši sousedé obmyslili. Potud záblesk o kolonizaci našeho okolí v místních pověstech a lidových tradicích.

Než i přesné určité faktum o existenci knížete Kroka, jenž v blízkém okolí u vesnice po staročesku řečené „Rozdraž“ mylně také „Stebno“, nověji „Červený Zámek“, založil v hustých lesích svůj hrádek, jenž stal se kolébkou Libuše a snad i celé dynastie Přemyslovců.

Kosmas ve své kronice, jež jest důležitým pramenem našich nejstarších dějin, praví, že kníže Sámo byl otcem Krokovým a ne cizincem, přišedším ze země Francké. Mýlka ta povstala asi tím, že kronikář při líčení nastolení Sámova udával, že se vrátil, nikoli přišel ze země francké. Sámo byl dle nejstarších zpráv obchodníkem a pocházel bezpochyby z našeho okolí, jsa vůdcem kmene, jenž bezpochyby jako on též odchodem se zanášel. Domněnce nasvědčuje ta okolnost, že syn Sámův Krok, vůdce kmenů českých, právě zde založil svůj hrad, obdobně jako současní vladykové rozmanitých kmenů českých zakládali sídla svá uprostřed svého majetku. Že vedle zemědělství v okolí našem v těch dobách živnosti kvetly, nasvědčují četné názvy místní jako Šípy, Dřevec atd.

Že i v dobách pozdějších Břežany a okolí nepozbyly své důležitosti, nasvědčuje ta okolnost, že kníže Břetislav I. Poláky z okolí městečka Gdecze (Hedči) zde osadil. Nová kolonie polská měla středisko své v Hedčanech a Hedecko, nyní dvůr k Břežanům náležející, bylo bezpochyby sídlem jejich vladyk. Poloha Hedecka sama ukazuje na tvrz či hrádek, ačkoliv se nám z původních staveb docela nic nezachovalo. Vladykové Hedčanů stali se později, kdy výsad Břetislavových bylo opomenuto, rytíři nad lidem okolním, který splynul úplně se svým okolím nezanechav ze své původní svéráznosti zcela ničeho, ba zapomenul dokonce i svého původu...

Z pamětní knihy obce Břežany, 20. léta 20. století